Vrták do blata

Českej národ letos slaví dvě velký výročí: sto jařin co nás konečně přestali házet do jednoho pytla s negramotnyma Maďarama a pětadvacet co nás přestali srat a stahovat dolu afektovani Čoboláci, takže se nejde divit, že spousta lidi rekapituluje a nostalgicky vzpominá na světlejší okamžiky naší historie, předevšim na první republiku kdy sme ještě nebyli popelnica Evropy a pucfleci Bruselu, ale neni nutny se furt dojímat pač nejsme zas tak v řiti jak prezentujou média a třeba turisti z celyho světa ten náš přijemnej skanzen socialistickyho šlompáctví milujou, dyť se stači podívat kolik se k nám každej rok přijede na jaře vyblit na chodník náctiletych Dánů nebo kolik německých důchodců co přismrdělo na eurovíkend rychlikem z Drážďan se hned na nádru za litr zamiluje do dvanáctiletýho exotickyho Rumuna, takže právě na těhle našich benefitech bysme měli stavět podobně jako třeba Burundi což je sice nejchudší stát v Africe, ale na hranicách tehle vybydlene díry imrvere stojí fronta opeřenych Amiku co ochotně pusti padesát dolcků jenom za to aby si mohli vyfotit na instagram autentickyho zdechlyho domorodca olezlyho muchama jak do sebe z lopuchu smutně tlačí buvolí hovno s makem, tak proč bysme furt měli jak nějací mezci dál marně zkoušet dohnat východní Skopce a celí schvácení jim tady montovat na tři směny ty jejich slavny dizlovy pašiky, když můžem nabídnout autentickej zážitek evropskyho Burundi kde je sice deset milionu lidí v zájmu rozkvětu turistickyho ruchu uměle udržovanych v polobídě, ale na rozdíl od směrnicama sešňerovanyho zbytku EU je tady starobrno za ojro a pořídíš tady legálně šecko od novičoku přes origo ákáčko po herák, tahle mezi turistama oblíbená zážitková turistika začíná hned na Ruzyni kde se na každym vřele vítaným návštěvníkovi ČR jako první s chutí fest nažere arabskej směnarnik načež si ho s perzou naditou běloruskyma rublama na parkále před barákem převezme spocenej šofc v dokapane košili ČSAD, kerej lámanou ruštinou celymu vyvalenymu turnusu, marně hledajícímu vlez do metra, hrdě vysvětluje, že Pragl je poslední štatl na světě, kde z letiště nehrozi žadny trmácení se do centra vlakem nebo nedejbože metrem, ale furt jenom pěkně jednou za hodinu a půl busem s navlekama na opěradla, aby mu ta uřvaná talianska tlupa těma svyma nagelovanyma palicama nezamastila zánovní zice na karose z roku 1988 a s dokořán rozhrnutyma bežovyma zaclonkama aby turisti nepřehlidli jeden ze světovych unikátů kerym se dneska matička Praha může chlubit a to padesát překrásných potratovych klinik naskladanych vedle sebe podel cesty z Terminalu 1 až do Dejvic, ale bacha, už chvilu hrozilo, že metro povede až na letiště pač když za Béma stavěli Blanku tak chtěli probourat tunel až na Ruzyň, ale u Divoké Šárky zničehonic narazili na metr šutru a jak se ukázalo, ten vrták co ministerstvo dopravy na doporučeni mistra Tvrdíka pořídilo za 1,2 miliardy přes Rittiga od Lukoilu byl naštěstí jenom do blata, takže žádný šmucig metro nein a komu smrdí bus toho hodi za dvacet minut a stodvacet ojro feclej kolotočář v rozšmatlanejch prestižách s echt goldnou na krkovici ve zhnilym mondeu pěkně kadla kadla na Staromák, kde si může veleváženej Amik naditej valutama kaufnout jeden z našich populárních echt Tschechiche suvenýrů, tzn. matrjošku s Beckhamem, trdelník za dvě kola nebo jednu ze sto tisic seniorek s důchodem 6 talířů co hladovy leží ladem na privátech a za tatranku ochotně zežerou jakejkoliv prut bez rozdílu národnosti, čímž se mimochodem pomalinku blížíme k jádru celýho problému a odhaleni toho, co se za posledních sto jařin v české společnosti vlastně odehrálo, že nás v roce 1918 celej svět sice vnímal jako takový horší polorakušáky co se cpou mozartkugeln a o sto let vývoje později nás bohužel mají akorát za takový trochu míň upocený Poláky s miňonkama, takže si pojďme naferovku prstem ukazat na skutečnyho viníka tohodle neradostnyho vývoje – stačí si vzpomenout co říkal TGM o tym, že rodina je základ státu a podivat se trochu hloub na to, jak se za posledních sto jařin vyvinul nejdůležitější člen každé tuzemské rodiny, tzn. obyčejná průměrná česká koc, pač tyhle dnešní společností opomíjený a nepěknym osudem stiženy český důchodkyně bývaly za prvni republiky právem považovany za pilíř každé fungujici famílie a tím pádem defakto celyho národa, což platilo aji pro všechny následující generace českých koc až do smutnyho roku 2012 kdy tu dnešní generaci koc zachvátil mor jménem snapchat a instagram, díky kerymu dneska my borci z generace husakovejch dětí akorát se slzama v auglách smutně vzpominame na laskavy, pracovity, usměvavy ženy kery nás vychovávaly a naopak s hrůzou pozorujeme tu dnešni zmalovanou pologramotnou svoloč a jejich móresy: nevzpomínáme si totiž, že by třeba prababka z Němčiček ráno vystřelila z betle, aniž by měla poklizeny v chlívě a místo galoší na krmení prasat si nasadila ružovy Adidasy za buřinu, apple watch a šla jak piča lítat do úmoru pětkrát do Bořetic a zpátky jenom proto, že parta nažehlenych niemandů z hokny v září na Pradědu běží nějakej přiblblej Spartan Race, ani si nevzpomínáme, že by měla babka zkerovany pracky barevnyma geometrickyma hovnama, botoxem napučenou tlamu, na palici dredy a místo na klasiku ke krmelcu jak zbytek lontu si lítala s Emirejts bodat za pseudosurfařema kamsi na Bali, taky si nepamatujem, že by dřív koc třeba mívaly na náměstí ve Velkych Pavlovicách každá jakousi nástěnku pro nadržený cizí pasry, kam by jim denně lifrovaly tuny fotek jak dělaji za humnama dřepy a vystrkujou u toho kejty na celou dědinu, nebo že by ke každé fotce vlastní propocené prdele v teplákách za rukavicu musely přidat hashtag #dnesnosim a nějakej ubrblanej citát od Duška, ani si teda nevzpomínáme, že by děda doklapal zedřenej z hokny a babka by mlčky stála v seknici na karimatce na palici a ze zlatyho iphonu za dvacet štoglu ji tibetšti mniši bručeli jakysi utahany hovna bez refrénu nebo že by babka dědkovi následně mezi futrama piskla na ruky dva uřvaný hladovy šrople a šla se za patnáct kol na hodinu vymektat k psychiatrovi že ju kolega jenom bodá nasucho do řitě ale furt se nechce nechat rozvest, no a pro nikoho asi není překvapenim, že tyhle moderní žensky manýry mají devastující efekt na sebevědomí dnešních českých, moravských a slezských borců a pokavaď ho chceme začít stavět zpátky na nohy a zlepšovat náladu v rodinách a následně celym národu, tak musíme začít tam, kde sebevědomí každyho obyčejnyho kořeňa začíná a končí, tzn. v jeho trenažerech případně ve slipech, takže na start tohodle obrodnýho procesu zdravyho fungování české rodiny a národa by kromě pravidelnyho uvazování koc k radiátoru pomoct taky fest pomohla legalizace dvou posledních věcí, kerý sou v Česku oficiálně zakázany, a to v prvni řadě především pika, vedle ruchadla a hromosvodu nejslavnějšího moravskyho vynalezu, a pak taky GMO což je takova ta sice zatim zakázaná ale jinak fantastická chemie kerou použivaji Amici aby měli brambory velky jak kopačák a jednu nemlich stejnou jak druhou, no a pač u moravskych dealerů je už leta zvykem řezat brus právě hnojivem, takže jak se zkombinuje vyhlášený moravský piko s timhle americkym hi-tech radioktivnim hnojivem, tak je vyhrany pač už jenom otázkou pár jařin než se tahle v EU zatím zakázaná superchemie promítne do genetiky českých borců, keří budou po pár letech frkání tohodle ultimátního supermatra spokojeně lítat po polu s geneticky modifikovanyma cabanama nafouklyma stejně jako jejich ego do rozměrů stereoidama napíchané americké dyňe, diky čemuž v roce 2058 oslavíme 150 let samostatne existence českyho státu konečně coby sebevědomej národ, sice pořád plnej uplnejch debilů, ale aspoň s největsima čurákama na planetě.