Tlak, který na nás současná situace klade, je enormní. Kam tedy směřují naše úniky a kdy a za jakých okolností tomuto fenoménu podléháme? Může nám únik z koloběhu rutiny otevřít obohacující rozměry skutečnosti, anebo je spíše namístě přestat unikat do vzdušných zámků a postavit se realitě čelem? A může se z reality, ze které chceme uniknout, stát opět jenom hra?
Všechny tyto otázky zpracovává revue Prostor ve 114. čísle s názvem „Únikovky“, které dramaturgicky sestavil filosof a novinář Petr Fischer. Básnické reflexe vybrala básnířka Anna Luňáková.
//Bakošová, Berg, Bittner, Blažeková, Borkovec, Bystřičan, Čermák, Čichoň, David, Faulerová, Fischer, Flašar, Gogola, Grabec, Haplová, Hradecký, Chylíková, Klíčová, Komárek, Lazarová, Luňáková, Macl, Matějčková, Novotný, Preis, Rudčenková, Skála, Sterec, Strá, Ščur, Špičák, Šulc, Trhoň, Trojánková, Vostal, Wernischová//
Z čísla si můžete přečíst:
- Spása v eskapismu aneb jak se jsem se naučil neposlouchat novou hudbu
- Zpacifikovaná (hra o prázdnotě)
- Všichni jsme mimo. Filosofie zatarasovaných úniků
- Černý most (úryvky z rukopisu)
- Poslední večeře voní strachem
- Stáli jsme tenkrát
- Workoholička
- Industrie úniku
- V poločase mezi dvěma pekly
- Po vzlétnutí překrásně vzplanout
